
Věřím v zemský mír.
Věřím na pohádky.
Věřím na nemožné.
Věřím na sny.
Hlavně.. Věřím v sebe.
Dlouho jsem nepsala. Asi 11 dní jsem sem nic nenapsala. Celkem síla, ale nebudu zde plítvat zbytečnými omluvami a sliby, které se pak stejně nedodrží, ale jakýže je to důvod mé absence?
Máme štěně. Štěně mopse. Štěně, které ve mně něco probudilo. Nechci už celé dny prosedět nad počítačem a ani truchlit nad rozbitým mlékem. Začala jsem věřit. Ve všechno možné. To štěně mi dalo inspiraci, která se jen tak nenaskytne. Ta něha, temperament, tvrdost, bojovnost, láska a smích v jednom. Nedá se to popsat slovy.










Doufám, že se štěňátkem prožíváš spoustu radosti a zábavy. Ráda bych viděla jak vypadá :))